Evropa

autor: Michael Gow

hrají: Nela Boudová a Jan Kříž
režie: Irena Žantovská
překlad a produkce: Dáša Bláhová
design: Jany Kunzová

Michael Gow (1955), australský dramatik a režisér se proslavil v r.1986 hrou “ Away”o třech australských rodinách na dovolené o vánocích. “Evropu” napsal v r.1987. 10 let byl uměleckým ředitelem Queensland Theatre Compan a neměl čas psát. Hra “Evropa” má pro mne osobní pouto, napsal ji pro mne, když jsem tehdy žila a pracovala v Sydney. Hra o evropské herečce a mladším australanovi vyšla z jeho osobní kušenosti. Ovšem v jeho případě to byl muž. Musím říct, že inspirace tohoto druhu je fascinující. Hru jsem hrála v ABC v Sydney, pak ji přeložila do češtiny byla také natočena a několikrát vysílána Českým rozhlasem v obsazení Daša Bláhová a Pavel Kříž.
Hry: The Kid, The Astronaut´s Wife, Away, On Top Of The World, Europe, 1841, All Stops Out, Furious, Sweet Phoebe, Live Acts 0n Stage, Up Here, Toy Symphony.

Bonmoty ze hry
Barbara: Rok je dlouhá doba.
Douglas: Žil jsem jak napůl mrtvý. Miluju tě.
Barbara: To si jen myslíš.
Douglas: Nemiluješ mne. Nemohl jsem nic dělat, nemohl jsem spát.
Barbara: Neměla jsem být zbabělá a být na tebe na tom letišti zlá.
Douglas: Jako bys mi vzala můj mozek a srdce sebou. Zůstalo mi jen tělo.
Barbara: Chceš říci, že jsem tě zničila?
Douglas: Miluju tě.
Barbara: Zradila?
Douglas: Myslel jsem, že se z toho dostanu když tě znovu uvidím.
Barbara: Když mi hupneš do postele!
Douglas: Vezmeme se… Ne nechci si tě přivlastňovat, či co.
Budeme mít dva pasy. To je nápad, nemyslíš?
Až se mi omrzí slunce a moře, ušetřím si na letenku a přijedu. Budu pracovat, něco si najdu.
Až tebe přestane bavit se střílet, nebo umírat na tuberu, zajedeš k nám. Dáš si nohy nahoru, od divadla si odpočineš, budeš se opalovat a až se ti zas bude chtít, pojedeš se zas trávit, upalovat k smrti, podřezávat žíly, než tě to zase omrzí.

Slovo režisérky:
„Hra Evropa je příběhem dvou odlišných lidí – mladého Australana přijíždějícího do srdce Evropy, aby se setkal s obdivovanou stárnoucí herečkou. Oba dva přinášejí naprosto odlišné kulturní a osobnostní dispozice, jsou v mnohém smyslu naprosto nesourodou dvojicí plnou protikladů, a přesto mezi nimi vznikne zvláštní, hluboké pouto, a tento vztah je oba dva poznamená a obohatí o dosud nepoznané hodnoty. Navzájem si pomohli odpovědět na nejednu otázku po smyslu svých životů. Na konci hry jsou to dva jiní, snad i lepší lidé, než na začátku.“

Irena Žantovská